Kruhy a okruhy

(neděle 10.9. – úterý 12.9.2017) Připadá mi, že se náš život točí v kruzích. Dny, týdny, měsíce, roky – pořád dokola a dokola. Pak není divu, když je neděle stejná jako spousta nedělí předtím – pár hodin na internetu dopoledne, pak oběd u maminky, zdřímnutí, kafe, zpátky domů a zase zábava na počítači – jen se ke hrám a zpravodajství přidá sledování nahraných televizních pořadů. Jo a neměl bych zapomenout na soupis týdenního velkého nákupu a objednávku u Košík.cz.

Od Košíků tentokrát přijel kurýr hned ráno v pondělí, takže jsem nákup převzal, uklidil a vydal se doplnit úzkoprofilové položky do Kauflandu. Byla tam docela tlačenice, přesto jsem jako obvykle prošel celý obchod a ještě se několikrát vracel a hledal nějaké zboží, jehož uložení bylo sice poměrně logické, ale při rozloze prodejní plochy a celkem chaotickém uspořádání regálů se holt člověku zamotá hlava. Vše pak bylo korunováno zaplacením u samoobslužné pokladny a vyhlášením poplachu, jehož si ale nikdo nevšímal, tak jsem jen pokrčil rameny a vydal se k východu. Tam to houkalo opět – a zase to nikoho nezajímalo. No ono není divu, když na informacích pořád je jen jedna ženská a ochranka byla někde zašitá. Takže i když jsem se kolem východu motal a byl odhodlaný věc řešit (jsem přesvědčený, že jsem napípal všechno, takže svědomí mám čisté), nikdo nic nechtěl, tak jsem šel. Dodatečně jsem podle účtenky odhadl, že problém způsobila nejdražší položka – multivitamín – na které byl nalepený bezpečnostní čip, což jsem ovšem nemohl vědět, protože plastová nádobka s tabletami byla ještě v papírové krabičce. Odpoledne pršelo, takže zbýval zase ten počítač.

No a nastalo úterý. Chtěl jsem se jen tak trošku projít a zjistit, co je ve městě nového. Nejprve jsem zamířil na ulici Komenského, kde se chystaly na hody kolotoče, pak kolem čerstvého zbořeniska v Sádkách k „chytré“ lavičce na Újezdě. Cílem bylo náměstí Spojenců, kde proběhla celková rekultivace. No přestože bylo ohlášeno dokončení akce, hotové to zdaleka nebylo. Ještě rozváželi hlínu a seli trávu. Po pomníku „dvou chlapů“ už nezbyla ani stopa, zato laviček jsou tam desítky. Že by příprava na krizi, aby si měli nezaměstnaní kam sednout při čekání ve frontě na práci?

Dopoledne bylo ještě mladé, tak jsem se domů vracet nechtěl. Šel jsem k přejezdu na Olomouckou, pak zadem kolem Místního nádraží, k zimnímu stadionu, na sídliště Hloučela, kde jsem se zastavil v Penny marketu, i když kupovat jsem vlastně neměl co. Žádný šikovný autobus nejel, tak jsem okruh pěšky uzavřel přes Kolářovy sady a kolem rybníka domů. Zkrátka tak dlouho jde člověk na východ, až se vrátí ze západu.

Na závěr bych rád popřál vše dobré pravidelným čtenářům tohoto blogu. Jsem opravdu rád, když se vracíte a dvojnásobně spokojený, když se mi ozvete, člověka to moc povzbudí.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s