Velezrádná šeď

Dnes jsem byl na kontrole u lékaře na druhé straně města, kousek od nádraží. Je to tu zase, vážení, ta šeď každodennosti, jakou jsme zažívali za socialismu. Spousta lidí strhaných tváří v ošuntělých hadrech – no klidně se přiznám, že ani já se svým plnovousem nevypadám lépe. Chudoba.

A do toho nám přežrané panstvo v senátu odhlasovalo velezradu prezidenta, který, aniž by si z toho cokoliv dělal, vymění si honem honem vyznamenání se svým slovenským kolegou, protože oni jsou prostě nadlidi, nad které není a nebude. A pak zamíří pan Klaus do Ameriky. No kéž by tam zůstal, vnucuje se přání…

Za socialismu jsme se měli bídně, každý měl pendrek, ale měl aspoň takový kus toho pendreku, že mohl relativně normálně žít. Dneska máme ty nenažrané nahoře, co už nevědí, jak by si život osladili, a spousty šedých postaviček starých lidí, kteří v MHD ukazují ukoptěnou průkazku na slevu nebo bezplatnou jízdu, v očích strach a beznaděj. Vrátili jsme se někam do dob Rakousko-Uherska, jen na místě císaře máme páprdu, který amnestuje ty největší darebáky a pak se diví, že už ho má národ plné zuby. Ostatně jeho nástupce nám ještě ukáže.

Takže to špatné, co jsme v historii zažili, jsme převzali, a to dobré, co se sem tam ukázalo, jsme šmahem odvrhli, protože důvod se vždycky najde, hlavně když já se mám dobře a ti ostatní ať třeba zdechnou. Nejlépe v šatech přirostlých k tělu, jak se stalo jednomu chudákovi tady z nedaleka. Kdo je tady velezrádce? Kdosi se prý ptal, komu zvoní hrana…

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s